Vzorce každodenního uchopování prostoru: Bělehrad v 70. a 80. letech 20. století a vývoj v post-socialistické době

Datum zveřejnění:

2014-02-19

Abstract:

Článek analyzuje rozvoj neformálních způsobů uchopování prostoru v Bělehradu (Srbsko, bývalá Jugoslávie) v oblastech ponechaných na okraji socialistického systému plánování v 70. a 80. letech 20. století. Zkoumá spontánní střety se systémem teritoriální samosprávy zakotveným v ústavě. Jejich prostřednictvím studuje jak enklávy každodenního života, které se utvářely paralelně s hegemonickým a homogenním plánováním, tak formalizované cílené snahy potlačit v rámci velkých sídlištních projektů tyto spontánní praktiky. Výzkum vychází z komparativní analýzy územně plánovací dokumentace a nelegálních intervencí do těchto aktivit, z dobových dokumentů včetně dopisů a vzpomínek architektů a neautorizovaných stavitelů, stejně jako z dostupných statistik a polemik v tisku. Článek konstatuje, že mnoho nevyřešených rozporů období socialismu vyústilo v praktiky, které se staly součástí postsocialistické transformace a jejího nakládání s prostorem od 90. let. Nezájem o samosprávu, cynismus každodenního života v marginálních oblastech socialistické společnosti a neúspěšné snahy projektantů čelit neformálnosti se otiskují do postsocialistického města v podobě neúnavné konzumace veřejného prostoru.

Klíčová slova:

socialist housing; Belgrade; self-management; informal spatiality; illegal construction; post-socialist city

Full Text