Datum zveřejnění:

29.3.2014

Abstrakt:

Většinu obyvatel žijících v Krkonoších živilo hospodářství, jehož znalosti přinesli alpští kolonisté v druhé polovině 16. století. Náročné klima a nízká úrodnost půd neumožňovaly ve vysokých polohách hor vypěstovat mnoho produktů. Místní lidé byli závislí na chovu dobytka, k jehož hlavnímu krmivu patřilo seno. Tato komodita měla pro obyvatele Krkonoš zásadní význam a ovlivnila například způsob obživy, obhospodařování luk, architekturu a také krajinný ráz. Období senoseče se v Krkonoších lišilo na základě nadmořské výšky, typu louky a její zeměpisné polohy. Téměř všichni horalé ale od začátku července do konce září byli zaměstnáni produkcí sena. Neoddělitelnou součástí senoseče byl také transport sena, při němž se uplatnilo několik tradičních dopravních prostředků, jako byly saně, krosna, trakař, loktuše nebo v nižších polohách vozy. Úpadek budního hospodářství nastal po odsunu německojazyčného obyvatelstva po 2. světové válce a rozhodnutím státu upřednostnit vodohospodářskou funkci horské krajiny. V současnosti se ale hospodářství do vyšších poloh hor částečně opět navrací. Význam sena pro lidi vlastnící dobytek tak i v dnešní době trvá.

Klíčová slova

hay;traditional transport;mountains;Krkonoše;economy;environmental history;ethnology

Text článku