CeskyLid

Od dialektologické mapy ke koncepci pomezní řeči. Úvahy na základě výzkumu na polsko-německém pomezí

Datum zveřejnění:

2015-04-25

Abstract:

Autorka znázorňuje teoretické a praktické problémy výzkumu jazykové různorodosti v lubušském regionu, ležícím na historickém polsko-německém pomezí, jež do roku 1945 patřilo Německu. Po druhé světové válce zde došlo k teměř úplné výměně obyvatelstva. Zůstala jen malá část autochtonů (původní enkláva polského obyvatelstva v Německu), přišly etnicky různorodé skupiny osadníků nucených k migraci z území připojených k Sovětskému svazu a deportovaných z polsko-ukrajinského pomezí v důsledku poválečných politických represí (tzv. operace Visla) a také dobrovolní osadníci z různých části Polska. Vznikla komplikovaná jazyková situace, pro kterou byla charakteristická mj. polsko-německá dvojjazyčnost a přítomnost východoslovanských a polských přenesených nářečí. Stýkaly se zde čtyři jazyky různého stupně příbuzenství (polština, němčina, ukrajinština a běloruština) a jejich mnohé dialektické variace. Cílem sociolingvisticko-antropologického terénního výzkumu prováděného autorkou v letech 2009–1013 bylo ověření, zda se jazyková různorodost udržela v tomto regionu dodnes. Výzkum potvrdil existenci a životaschopnost tohoto jevu. Jeho výsledky zpochybňují tvrzení současné polské dialektologie, jež pokračuje ve výzkumném paradigmatu dialaktelogické mapy a stále – v duchu ideologie z dob Polské lidové republiky – vztahuje na jazykovou oblast na západě Polska název „nové smíšené dialekty”.

Klíčová slova:

field research; multilingualism; borderland area

Full Text