Číslo 3, Roč. 101 (2014)

Studie

„De sublimacione principum seu rectorum“. Paměť o počátcích panovnického rodu Přemyslovců v proměnách věků; „De sublimacione principum seu rectorum“. The Memory of the Beginnings of Přemyslids Dynasty in Changes of the Ages
Abstract

Studie je zaměřena na pramennou analýzu modifikací přemyslovské pověsti ve středověkých narativních pramenech (Kristiánově legendě, Kosmově kronice, Staročeské kronice tak řečeného Dalimila, Kronice Jana Marignoly, Kronice Přibíka Pulkavy z Radenína a Neplachově krononiky), jakož i jejich komparaci.

The study is focusesd on the analysis of modifications the  myth of beginnings of Přemyslid dynasty in the Czech medieval narrative sources(Christian´s Legend, Cosmae Chronicon Boemorum, Chronicle of Dalimil, Cronicle of John of Marignola, Chronicle of Přibíka Pulkava of Radenín and  Neplach's Chronicle), as well as their comparison.

 

KARAIMOVÉ JAKO SOUČÁST RUSKÉ EMIGRACE V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU
Abstract
Práce rozebírá v českém odborném prostředí doposud neznámou problematiku karaimských emigrantů v Československu, kteří sem přišli v rámci rozsáhlé ruské emigrace na počátku dvacátých let 20. století. Studie ukazuje především na příkladu čtyř výrazných osobností československých Karaimů, jimiž jsou Michail Ajvaz, Sinan Borju, Savelij Chadži a Andrej Karakoz, jakými cestami se emigranti dostávali do Československa a jak se dokázali prosadit jako individuality v nejrůznějších (zejména technických) oborech. U dvou z nich (M. Ajvaz a S. Borju) jsou popsány i osudy dalších bratrů, kteří se usídlili v České republice. Práce poukazuje na specifika československých Karaimů a na důležité mezníky v jejich životě, jimiž byly ruská občanská válka, která je vyhnala z jejich domova, a druhá světová válka, během níž museli německým okupantům prokázat svůj karaimský (nežidovský) původ a po ní se zase vyrovnat s nastoleným komunistickým režimem, který jim jako bílým emigrantům rozhodně nebyl nakloněn. Protože jde o první studií o československých Karaimech, práce z velké části vychází z materiálů v českých a slovenských archivech.
On new meanings of tradition. Globalization, politics and question for anthropology
PŘÍSPĚVEK K LOKALIZACI ZANIKLÉ ČESKÉ VESNICE ELIZABETA V RUMUNSKÉM BANÁTU
Abstract
Příspěvek navrhuje možné lokality umístění zaniklé vesnice Elizabeta v rumunském Banátu. Tato vesnice byla založena jako první z poměrně velké kolonizační vlny na počátku 20. let 19. století, kdy vláda habsburské monarchie podporovala osidlování hornatých částí Vojenské hranice při Dunaji. Nově založené osídlení bylo značně nestabilní a Elizabeta poměrně dlouho bojovala o svou existenci, ale asi po dvaceti letech definitivně zanikla a zbylí obyvatelé přešli do sousední Svaté Heleny. Po opuštění vesnice začal její rychlý zánik, byť zemědělské aktivity na jejích pozemcích pokračovaly, případně stále pokračují. Na základě analogií s ostatními banátskými vesnicemi je v příspěvku nastíněna možná stavební podoba elizabetských obydlí. Do současnosti existuje mezi obyvateli Svaté Heleny povědomí, kde se Elizabeta nacházela, nikoliv však údaj o přesné lokalitě. Na základě analýzy starých map, literatury, ústního podání a terénního průzkumu navrhuje příspěvek možnou lokalizaci zaniklé vsi a vytipovává plochy, na kterých se mohla rozkládat obytná stavení.

Konference

35. ročník American Indian Workshopu (AIW) – Communication is Key
Abstract
Zpráva o 35. ročníku American Indian Workshopu, největší evropské konference týkající se severoamerických indiánů. Proběhla ve dnech 21. – 25. 5. 2014 v Leidenu, pod záštitou Universiteit Leiden (Leiden University Centre for Linguistics - LUCL) a Rijksmuseum Volkenkunde (Národního muzea etnologie). Tématem konference byla komunikace.

Zprávy

Peter Slavkovský, SLOVENSKÁ ETNOGRAFIA. KOMPENDIUM DEJÍN VEDNÉHO ODBORU

Literatura

Mirjana M. Menković, GRAĐANSKA NOŠNJA SRBA U PRIZRENU U XIX I PRVOJ POLOVINI XX VEKA.