Číslo 4, Roč. 105 (2018)

Studie

Viennese Czechs dance the “Czech Beseda”: form and meaning of the dance in the 21st century
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2018.4.01
Abstract
The Czech Beseda dance represented an important and frequently chosen piece of salon dances repertoire in the Czech Lands which was often danced from the 1860s, through the era of the First Czechoslovak Republic and the period of the Protectorate of Bohemia and Moravia. However, only few dancers are able to dance the Beseda today. Both in the past and present, the Beseda represented an element of Czech culture, which has been frequently evoked, revived and practiced among Czech emigrants and expats abroad. Till the present it is possible to observe dancing of the Czech Beseda at social gatherings and cultural events of the Viennese Czechs. Through a theoretical perspective of ethnomusicology, respectively anthropology of dance, the aim of this study is to reply to following research questions: which form of the Czech Beseda do the contemporary Viennese Czechs dance? Where and in which contexts is it possible to encounter the Beseda dance with? Who is interested in learning and dancing the Beseda in Vienna today and why? Who does teach the Beseda in Vienna and how is it transmitted? Why the Beseda is important for the contemporary Viennese Czechs, which values and meanings are associated with the dance?
Trampské osady v kontextu neformální architektury
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2018.4.02
Abstract
Příspěvek představuje problematiku architektonického a prostorového vývoje trampských osad a tábořišť během 20. století s důrazem na to, jak se proměňovalo užívání těchto lokalit v závislosti na míře jejich formálního uznání. Zasazuje tento typ sídel a staveb do širšího kontextu výzkumu neformální architektury a zabývá se také tím, nakolik oficiální uznání takových areálů souviselo s proměnami vlastnických vztahů a vnímání soukromí.
Participační hra a pocit zázraku. Poznámky k numinózně-kooperativnímu modelu populární kultury
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2018.4.03
Abstract
Studie oproti dnes převažujícímu neomarxistickému konceptu hegemonie upřednostňuje při výzkumu populární kultury model participační kultury, založený na představě o spolupráci mezi činiteli kulturního průmyslu a jeho uživateli, zejména v prostředí některých subkultur. Autor studie doplňuje tuto myšlenku o pojem participační hry jako podstatném principu geneze a recepce populární kultury. Tento herní prvek klade do souvislosti s archetypálně-mytickým myšlením, vlastním také současnému člověku, které vnáší do populární kultury pocit posvátna (numinozity). Autor považuje zmíněný fenomén za zvláště významný především v oblasti populární fantastické literatury (science fiction, fantasy), mezi jejíž základní charakteristiky patří tzv. pocit zázraku (sense of wonder). Jako jeden z konkrétních tvůrčích projevů religiozity na herním základě uvádí fanfiction, v níž „amatéři“ po svém přetvářejí a reinterpretují popkulturní artefakty.
Akože, nejaký: reč na súde mimo zápisnice. Prípadová štúdia súdneho pojednávania so žiadateľom o azyl
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2018.4.04
Abstract
V tejto štúdii venujem pozornosť lingvistickým prostriedkom, ktoré vplývajú na oslabenie argumentačnej sily prejavu žiadateľa o azyl na súde. Zameriavam sa slová, ktoré implikujú hodnotiace východisko, k výrazu pridávajú pochybnosť, neurčitosť, predpoklad, či domnienku. Prípadová etnografická štúdia prezentuje určité extrémy v jazykových praktikách a uvádza detaily, ktoré zásadným spôsobom vplývali na atmosféru pojednávania: žiadateľ o azyl sa o použití zneisťujúcich výrazov pridaných k jeho prejavu nemal ako dozvedieť, ani sa nestali súčasťou zápisnice. Prípadovú štúdiu som vybrala z etnografických pozorovaní súdnych pojednávaní so žiadateľmi o azyl v rokoch 2015-2018 na Krajskom súde v Bratislave. Lingvistické prostriedky konštrukcie identity v prostredí súdov interpretujem v zhode s argumentami z antropologických a sociolingvistických prác Diany Eades, Anthony Gooda, Katrijn Maryns a Susan Philips, a v širšom kontexte s teóriou Pierra Bourdieho o produkcii a reprodukcii legitímneho jazyka.
The Digital Platform of the Polish Ethnographic Atlas - From Idea to Implementation
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2018.4.05
Abstract
With growing frequency, many digitalization projects aimed at the popularization of various issues concerning the so called traditional culture have been implemented in East-Central Europe over the last years. To meet the current needs associated with easy access to ethnological information, the Research Team of the Polish Ethnographic Atlas, functioning within the Faculty of Ethnology and Education (seated in Cieszyn) of the University of Silesia in Katowice, has undertaken an innovative attempt to elaborate, digitalize and provide access to the atlas materials (the deposit of the Institute of Archeology and Ethnology of the Polish Academy of Sciences). Since 2014 at the Faculty of Ethnology and Education in Cieszyn is implemented the project Polski Atlas Etnograficzny - opracowanie naukowe, elektroniczny katalog danych, publikacja zasobów w sieci Internet, etap I / Polish Ethnographic Atlas – scientific elaboration, electronic database, publishing the resources in the Internet, stage I. The Polish Ethnographic Atlas is the only ethnographic archive in Poland the range of which comprises the whole area of the country. The PEA archives are a unique source on the history of rural Poland, collected by ethnographers, ethnologists and folklorists in the second half of the 20th century, however – they are insufficiently disseminated. The presented study is aimed at disseminating the effects of the discussed research project, with special focus on the specificity of the unique digital platform of the PEA, which functions as Cyfrowe Archiwum Polskiego Atlasu Etnograficznego / Digital Archive of the Polish Ethnographic Atlas. Currently, there are three collections of ethnographic data available on the platform: the photographs of the PEA (1954-1971), all published maps (1958-2013) and the PEA questionnaires on folk collecting wild plants for consumption and healing purposes (questionnaires with the numbers I-IV) (1947-1953) - about 13200 objects. All collections are worth sharing as they are of particular historical value for people interested in rural culture and are the most typical of the atlas activity.

Zprávy

Výstava o Františku Sušilovi
Světové muzeum ve Vídni (Weltmuseum Wien): vrchol muzejní etnografie?
7. mezinárodní konference Ethnology without borders
70 let srbského Etnografického ústavu Srbské akademie věd a umění

Literatura

Boukal, Tomáš: Cesta lesem: Mansové v perspektivě reflexivní ekologické antropologie
Uther, Hans-Jörg: Deutscher Märchenkatalog. Ein Typenverzeichnis