Prosíme o zasílání abstraktů do monotematického čísla do 28. 2. 2022.
Redakční uzávěrka pro odevzdání studií je 30. 6. 2022.


Etnologická interpretace vývoje starších fází venkovské kultury má velice dlouhou tradici a je pevně zakotvena v teoretickém i metodologickém základu novodobého evropského bádání. Pro toto téma je obzvlášť inspirativní zkušenost z univerzitních pracovišť v Německu, kde etnologické bádání výraznou měrou přispělo k formování výzkumu každodennosti na univerzitě v Münsteru (Alltagsgeschichte) a historické antropologie v Kielu a Saarbrückenu. Především to byla etnografka Ruth-Elizabeth Mohrmann, která společně s historikem Günterem Wiegelmannem, autorem řady prací věnovaných studiu vybavení domu a domácnosti, výrobních dílen a prosazování technologických inovací a jejich šíření, započali úspěšnou spolupráci při výzkumu vzájemného vlivu města a venkova. Při srovnávacím studiu pronikání městských inovací do venkovského bydlení, především pak nábytku, s úspěchem využívali pozůstalostní spisy. V domácím bádání na důležitost studia poddanských inventářů poprvé výrazněji upozornil historik František Hrubý. Na příkladu rozboru poddanských a šlechtických inventářů doložil, jak plasticky může tento pramen vykreslit podobu šlechtických sídel i úroveň života na poddanských usedlostech. Na jeho práci navázal Josef Hanzal, který znovu připomněl důležitost pramene a jeho možnosti při výzkumu zemědělství a vybavení domácnosti. Etnograf Karel Fojtík se za pomoci pozůstalostních spisů snažil reflektovat i tradiční etnografická témata, jako sociální uspořádání komunity, rodinné a výroční zvyky atd. Jeho doporučení věnovat se studiu starších fází lidové kultury ve své době reflektovala celá řada etnografů.

V současné době se však výzkumu pozůstalostních inventářů či testamentů věnují především historikové novověku. Práce absolventů Jihočeské, Slezské univerzity a Univerzity Pardubice jsou dokladem, že téma nezapadlo a dále se rozvíjí, i když převažují témata z městského a šlechtického prostředí. Ovšem i prostředí venkova s koexistencí vesnice a malého města nabízí řadu zajímavého materiálu, který po překonání horší dostupnosti vhodných pramenů a jejich náročnější excerpci dokáže vydat řadu zajímavých informací o oděvu, domácnosti, hospodářství, sociálních strukturách i mentalitě. Všem těmto tematickým okruhům a jejich reflexi mezi etnology a historiky bychom rádi věnovali monotematické číslo Českého lidu 4/2022.

Prosíme o zasílání abstraktů do monotematického čísla do 28. 2. 2022.

 

Redakční uzávěrka pro odevzdání studií je 30. 6. 2022.

 

Martin Šimša