Číslo 1, Roč. 104 (2017)

Studie

Maritime Migration, Brexit and the Future of European Borders: Anthropological Previews
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.01
Abstract
Since the start of this decade external borders of the European Union have increasingly become sites of hardship, uncertainty, danger and death as hundreds of thousands of people every year attempt to enter Europe to escape war and poverty in North and Sub-Saharan Africa and the Middle East. The year 2015 saw the arrival of over one million people via maritime routes, an unprecedented number that caused panic among politicians on the continent and unsettled societies of the “old” and the “new” European Union. Neo-nationalist and neo-fascist parties and movements gained significant ground. In June of 2016 voters in the United Kingdom chose to leave the European Union in the Brexit referendum whose erratic consequences will continue to play out for some time to come. The migratory crisis of the previous year fuelled the “Leave” vote by creating the perception that immigration to the EU is unchecked, and that the UK must “take control of its borders.” While it is not yet known what exactly is meant by “taking control,” we can observe that as a result of these events the terms and conditions of migration, mobility and citizenship in Europe are shifting. In this talk I will argue that this is a shift away from what I call the neoliberal-humanitarian consensus towards a new model whose exact shape is as yet undetermined, but whose emergent features are illuminated by recent anthropological scholarship. Drawing on the UK case study I will show that the control of borders and regulation of mobility is undergoing a distinct anti-humanitarian turn. I will explore the significance and prospects of this new anti-humanitarianism and the possibilities of anthropological insight.
Námořní migrace, brexit a budoucnost evropských hranic očima antropoložky
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.02
Abstract
Od počátku tohoto desetiletí jsou vnější hranice Evropské unie stále více místa strádání, nejistoty, nebezpečí a smrti pro stovky tisíc lidí, každý pokus dostat se do Evropy, aby se vyhnuli válce a chudobě v severní a subsaharské Africe a na Středním východě. V roce 2015 přišel přes jeden milión lidí přes námořní trasy, nebývalý počet, který způsobil paniku mezi politiky na kontinentu a společnostech „staré“ a „nové“ Evropské unie. Neo-nacionalistické a neo-fašistické strany a hnutí získaly značnou půdu. V červnu 2016 se voliči ve Spojeném království se rozhodli opustit Evropskou unii v Brexit referendu, jehož nevyzpytatelné důsledky mohou za nějakou dobu přijít. Migrační krize z minulého roku podnítila hlas: „Nech“ tím, že se vytvoří dojem, že imigrace do EU je pod kontrolou, a že Velká Británie musí „mít kontrolu nad svými hranicemi.“ I když to zatím není známo, co přesně se rozumí pod pojmem „ převzetí kontroly,“můžeme pozorovat, že v důsledku těchto událostí se podmínky migrace, mobility a občanství v Evropě mění. V tomto rozhovoru budu tvrdit, že se jedná o odklon od toho, čemu říkám neoliberální-humanitární konsensus směrem k novému modelu, jehož přesný tvar je zatím neurčený, ale jehož nenadálé rysy jsou osvětleny nedávným antropologickým bádáním. Případová studie ve Velké Británii ukáže, že kontrola hranic a regulace mobility prochází výrazným anti-humanitárním obratem. Budu zkoumat význam a vyhlídky na tento nový anti-humanismus a možnosti antropologického vhledu.
Barokní poutní knihy a zbožná praxe širokých vrstev
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.03
Abstract
Studie zkoumá literární texty spojené s náboženskými poutěmi baroka a pokouší se při jejich interpretaci o interdisciplinární přístup – východiskem je perspektiva literárněhistorická, ale otázky, které si autor klade, zasahují do oblastí dějin zbožnosti, etnografie a kulturní antropologie. Hlavním pramenem jsou tzv. poutní příručky, knihy, jež sdružují několik literárních žánrů v jednom celku: historické vyprávění, modlitba, meditace, litanie, poutnická píseň. Studie analyzuje dvě desítky takových knih z období hlavního rozvoje kolektivních poutí (1650–1800). Vztahují se k různorodým českým a moravským poutním místům (Svatá Hora u Příbrami, Stará Boleslav, Křtiny, Hájek u Prahy, Velehrad, Štramberk aj.), stranou zájmu nezůstávají ani knihy k poutím přeshraničním (Mariazell, Čenstochová). Všechny prameny jsou analyzovány jako návod k vykonávání zbožné praxe, jako projev literatury performativní a preskriptivní, která byla pomůckou pro provozování rituálů s opakovanými činnostmi. Autor si klade otázku, jak souvisí literární prostředky barokních textů s šířením jistého typu zbožnosti i s budováním emocionálních prožitků. Na základě poutních příruček sleduje především jednotlivé fáze poutě (příprava před poutí, putování a zastavení u drobných sakrálních objektů, zbožnost před milostným obrazem, zaslíbení, loučení, návrat), ptá se po využití konkrétních písňových a modlitebních textů v jejich rámci. Mnohé knihy propagují typické formy barokní spirituality a rovněž typické formy rekatolizační modlitby, meditace a písně (Loretánské litanie, modlitby růžence aj,). Nechybí ani propagace extrémnějších projevů barokního náboženského života, blízkých zbožné praxi náboženských bratrstev.
O liminalitě, communitas a dotecích Absolutna. Fenomenologie ultravytrvalostního sportu
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.04
Abstract
Studie předkládá fenomenologickou interpretaci psychofyzické zkušenosti ultravytrvalostních sportovců. Je postavena na etnografii změněných stavů vědomí, jichž mohou lidé na dlouhých tratích dosahovat. Extrémně dlouhé tratě nahlíží jako liminoidní prostory, v jejichž rámci se na základě intersubjektivně sdílené zkušenosti jiného formuje společenství s rysy turnerovské communitas. Studie vychází z perspektiv fenomenologické antropologie, teoreticko-metodologicky staví primárně na fenomenologii tělesnosti a vnímání Merleau-Pontyho. Dochází k závěru, že některé stavy, jichž lidé na extrémně dlouhých tratích dosahují, se blíží náboženské zkušenosti, a že v této perspektivě lze ultravytrvalostní sporty interpretovat jako sekularizovanou formu pouti, re-liminalizující se časo-prostory, jež mohou v mnoha ohledech překračovat hranice toho, jak je sport obvykle naší disciplínou vymezován a interpretován. Text je výsledkem dlouhodobého terénního výzkumu mezi ultravytrvalostními sportovci.
Budovateľský národopisci? Etnografia robotníctva a štúdium religiozity.
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.05
Abstract
Článok sa venuje konštituovaniu a následnému vývoju výskumného smerovania českej etnografie robotníctva v priebehu druhej polovice 20. storočia. Centrom analýzy je hlavne spôsob akým vedecké tými i jednotlivci pristupovali k spracovaniu vplyvu a významu náboženských komunít a religiózneho cítenia v prostredí robotníctva.
Transnacionální rodina: Děti z ukrajinského krajanského spolku Stromovka na českých středních školách a cross-border péče rodičů
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.06
Abstract
Tento článek uvádí téměř neznámý případ migrace v českých sociálních vědách, kdy potomci krajanů a další mladí členové krajanského spolku Stromovka ve věku 15-16 let migrují do českých středních škol v Uničově a v Rychnově nad Kněžnou, zatímco jejich rodiče zůstávají na západní Ukrajině a podporují potomky ze svého domova. Jedná se o transnacionální rodinu, ale badatelé věnující se tomuto tématu dosud přehlíželi „hlasy“ potomků a upřednostňovali perspektivu dospělých jedinců při evaluaci migrační zkušenosti dětí. Tento článek si tak klade za cíl představit migrační zkušenost dětí a zároveň ji porovnat ji s pohledem jejich rodičů.
Demófilo, Folklore and Contemporary Spanish Anthropology. Readings of Antonio Machado y Álvarez (1846-1893)
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.07
Abstract
Antonio Machado y Álvarez (1846-1893), also known as Demófilo, was a pioneering collector and interpreter of folkloristic material from Andalusia and Spain. He wrote on popular dialects, literature, tales, sayings, music, flamenco and other expressions of popular culture. In this contribution I bring his writings of the end of the 19th century in conversation with debates at the end of the 20th century. At that moment, different readings of Demófilo, and of the Spanish folklore tradition in general, played a prominent role within an evolving anthropological discourse in and on Spain. In particular, I focus on the three related themes both in the writings of Demófilo and the commentators of the “folklore tradition” in more recent times. First, I look at the discussions over the “scientific quality” and the “subaltern” status of Spanish or otherwise regional or national anthropological traditions. Second, I discuss the relationship between cultural (identity) studies and the interplay between central and peripheral ethno-nationalisms in Spain. Finally, I reflect on the academic dispute over the differences between contributions of “foreign” and “local” scholars to the analysis of the Spanish cultural reality.

Fórum

Integration ist keine Welcome-Party
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2017.1.08
Abstract
Dieser Essay basiert auf Reflexionen über eigene Erfahrungen und den aktuellen Migrations- und Integrationsdiskurs vor dem Hintergrund der großen Zuwanderungswellen nach Öster-reich in der jüngeren Vergangenheit.

Zprávy

Hľadanie indiánskej Ameriky: Minulosť, prítomnosť,... budúcnosť?
Abstract
Zpráva o konferenci
8. ročník Antropofestu – mezinárodního filmového festivalu s antropologickou tématikou
Abstract
zpráva o 8. ročníku Antropofestu

Literatura

Pavel Zavadil (ed.), Čeští jezuité objevují svět. Dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián (1657–1741). Argo, Praha 2015, 831 s. + obrazová příloha.–
Abstract
Recenze publikace týkající se korespondence českých jezuitských misionářů v zámořských koloniích z let 1657-1741
Daniel Drápala (ed.), Anna Kutějová: Vzpomínky z Jasenné
Abstract
Autobiografie Anny Kutějové sleduje přelom 19. a 20. století. Upozorňuje na společenské vztahy, kulturní události a změny dané doby v lokalitě Jasenná, doplňuje dosud známé etnografické práce zaměřené na folkloristiku, rukodělnou výrobu, lidovou stravu. Reflektuje dopad první světové války na venkovské prostředí již. Valašska.
Milena Secká, Jen Náprstková, prosím… Neobyčejný život v dobových pramenech