Číslo 2, Roč. 107 (2020)

Studie

The “dangerous others”: Spiritual energy and contagion
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2020.2.01
Abstract
The paper addresses representations of danger in the spiritual sphere in contemporary society in Slovakia by exploring the specific case of neoshamanic groups. This argument is based on Mary Douglas’s theory and the representations of spiritual practices are interpreted in relation to the particular social context. I present the results of ethnographic research conducted in Bratislava. I argue that in the neo-shamans’ interpretations of spiritual healing the notion of contagion serves as a signal of danger and indicates “wrong” beliefs and behaviour. Their reasoning is centred around altered states of consciousness (ASC) linked to the concept of energy. Neo-shamans represent shamanic healing as a moral act. However, rivalry between experts results in mutual blaming: “wrong” practice results in harm caused by the influence of negative energy. My interpretation is complemented by the results of a preliminary survey of articles in selected Christian media addressing the theme of alternative spirituality. They define Christianity as the only true spiritual path and condemn practitioners of all non-Christian spiritual techniques involving ASC, the reason being that any spiritual healing, including neo-shamanism, opens the way for contagious evil forces. The harmful effect is therefore associated with contagion and is ascribed to the practices of “others” both in the context of alternative spirituality and in the context of Christian media.
Contemporary Czech Shamanism: A Case Study of Ritual Practice and Healing
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2020.2.02
Abstract
The article presents an overview of contemporary Czech shamanism based on the field research the author has been conducting since 2017 among the Czech shamanic communities. Despite the specific Czech distrust to ‘religion’ and ‘formalized ritualization’ in general, shamanism enjoys particular popularity. Particular attention is paid to the concept of illnesses and shamanic treatment. It is argued that the shamanic ‘action approach’ to human adversity offers a rather broad and attractive explanation as to what is experienced and performed during the shamanic ritual. Therefore, the second part is dedicated to shamanic ritual - the paraphernalia, ritual set and setting, which creates a space for ritual practice as well as a safe-space for spontaneous communitas, and one’s own understanding of this psychotherapeutic and religious experience. The final part is concluded by the specifics of contemporary Czech shamanism in the pervasive discourse of modern western spirituality.
Hřbitovní vzpoury. Odpor k pohřbívání sebevrahů a pojetí „nečistoty“ na českém a moravském venkově od pozdního 17. po první polovinu 19. století
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2020.2.03
Abstract
Studie se na základě vybraných archivních materiálů z českého a moravského prostředí zabývá problémy s pohřbíváním sebevrahů. Základ tvoří výslechové protokoly z velkostatkových a guberniálních fondů z pohraničních oblastí jižních Čech a moravskoslezského pomezí; jsou však konfrontovány i s případy z jiných oblastí. Studie se snaží ukázat, do jaké míry hrál ještě ve studovaném období klíčovou roli koncept „nečistoty“, „pošpinění“, který zjevně zakládal i legitimitu řady „parajudiciálních“ praktik aplikovaných na těle sebevraha.Do této souvislosti jsou pak zasazeny právě i „hřbitovní revolty“, které ukazují, že „lidové“ prostředí skutečně mezi „usvědčeným“ a „osvobozeným“ sebevrahem nerozlišovalo: zakopání do profánní, neposvěcené půdy se setkávalo s odporem jak u sebevrahů „odsouzených“, tak u osob zbavených viny pro duševní poruchu: obavy z nečasu, neúrody či poškození úrody panovaly evidentně u obou, a obou vládla představa možných „přízraků“ či „duchů“. Tento generalizovaný strach lze dát možná do souvislosti se zcela základními potřebami a obavami rurálních komunit, pro něž neúroda či projevy nepřízně počasí typu krup či velkého sucha představovaly události naprosto fatální. Chápání znesvěcení, „nečistoty“, pošpinění se tak mohlo v myšlení prostých poddaných zcela míjet s pojetím „oficiálním“, církevním či právním. Jeho logika – a s ním spojené „parajudiciální“ praktiky a strategie „vyloučení“ či naopak „očisty“ tvořily součást ochranné magie úzce spjaté se základními potřebami rurálních komunit – zejména těch odlehlejších a více ohrožených chudobou.
Vzpomínání na druhou světovou válku v generační perspektivě. Od narativu národního k narativu globálnímu a abstraktizovanému
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2020.2.04
Abstract
Cílem studie je porozumět lépe české kolektivní paměti druhé světové války. Studie předpokládá, že živé kolektivní představy o druhé světové válce jsou formovány rodinnou pamětí, stejně jako pamětí generační. Na příkladu čtyř generací studie ukazuje proměnu národního narativu perzekuce a odporu nejstarší generace až k abstraktizované a generalizované podobě narativu druhé světové války v nejmladší generaci. Pozornost je věnována rodinným vzpomínkám, jejich důležitosti pro formování představy o válce u starších generací a postupnému vytrácení rodinných příběhů z pamětí generací mladších. Studie dokládá změnu perspektivy, s níž se nejmladší generace vztahuje ke druhé světové válce a podtrhuje důležitost emocionálního rámce vzpomínání příslušníků této generace. Čelné místo v představě o druhé světové válce nejmladších generací zaujímá holokaust, ovšem v podobě, jež je diktována novou kulturou vzpomínání.
Návratová migrace, reemigrace nebo etnická návratová migrace? Potomci krajanů ze západní Ukrajiny a z jižní Moldávie a jejich důvody migrace do České republiky
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2020.2.05
Abstract
The terms ‘return migration’ or ‘re-emigration’ deal with the return of the diaspora to the country of origin and are therefore full of nationalistic perspective. These terms can be useful in the case of a diasporic return to the country of origin, however, the use of the term ‘ethnic return migration’ should be clarified as well becaus migration of diasporic descendants (to the country of origin of their ancestors) by strategic, rational and pragmatic use of their ethnic disposition (i.e. passports of their ancestors with written nationality) should also be looked into. Indeed, term ethnic return migration expresses that in the case of some diasporic descendants their ethnic origin might be lost and the diasporic identification questioned hence their migration to the country of origin of their ancestors could be analysed as mobility for material or economic benefit. In this article I will analyse the migration of diasporic descendants from West Ukraine and South Moldova to find out whether they incline more to return migration/ re-emigration or to ethnic return migration.
Mezinárodní paralely postavy kinderschrecka v procesu remediace
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2020.2.06
Abstract
Tato studie se zabývá přehledem mezinárodních verzí folklorní postavy kinderschrecka, tedy pedagogického strašidla, kterým se straší děti. Výzkumná sonda je založena na výpovědích respondentů z celkem třinácti zemí v Evropě i mimo ni. Práce zahrnuje jak postavy vycházející z tradičních folklorních vyprávění, tak i zmínky o postavách, jež jsou známé především díky populární kultuře. Ukazuje se, že je to právě populární kultura, která je neopomenutelným faktorem migrace folklorních narativů a jejich následných transformací.

Zprávy

Konference Zvědavost, nostalgie, nutnost? Brno, 23.–25. října 2019