Pravidla

Obsahové zaměření

Český lid / The Czech Ethnological Journal je přední český etnologický časopis, jehož příspěvky procházejí recenzním řízením a který je prezentován v tištěné podobě i online ve volně přístupném formátu. Byl založen v roce 1891, vydává jej Etnologický ústav Akademie věd České republiky. Obsahuje kvalitní odborné články z oboru etnologie a sociokulturní antropologie a také interdisciplinární práce s odpovídajícím teoretickým a metodologickým zaměřením; texty jsou publikovány především v češtině, angličtině a slovenštině. Každé číslo dále přináší (v rubrikách bez recenzního řízení) pestrou paletu zpráv, knižních recenzí a diskusí. Návrhy na tematicky zaměřená čísla (či sekce) časopisu jsou vítány.

Periodicita

Vycházejí 4 čísla za rok – 21. března, 25. června, 25. září a 15. prosince.

Pravidla sekcí

Stati

Otevřené příspěvky Indexováno Recenzní řízení

Tematická sekce / tematické články

Otevřené příspěvky Indexováno Recenzní řízení

Fórum

Otevřené příspěvky Indexováno Recenzní řízení

Zprávy

Otevřené příspěvky Indexováno Recenzní řízení

Literatura

Otevřené příspěvky Indexováno Recenzní řízení

Recenzní řízení

Předložené rukopisy nejprve hodnotí vedoucí redaktor / vedoucí redaktorka a v případě pochybností konzultuje svůj názor s redakční radou. Pokud byl rukopis shledán jako vhodný k publikování, je v rámci dvojitě zaslepeného recenzního řízení zaslán dvěma recenzentům, které vedoucí redaktor/ka vybere ze seznamu schváleného redakční radou. Na základě jejich doporučení se vedoucí redaktor/ka rozhodne, zda daný příspěvek: a) bude publikován beze změn či pouze s menšími úpravami, b) musí být přepsán a předložen znovu, c) má být zamítnut, d) má být zaslán třetímu recenzentovi. Redaktor/ka pracuje v těsné spolupráci s recenzenty a autory. Cílem je publikovat rukopisy do šesti měsíců od chvíle doručení.

Průvodní dopis, přiložený k rukopisu, by měl obsahovat název práce, shrnutí, klíčová slova a všechny užitečné kontaktní informace – adresu, telefonní čísla, e-mailovou adresu atp. Z textu samotného rukopisu by měly být před odesláním odstraněny jakékoli odkazy vedoucí k odhalení autora či autorů. Rukopisy musí být podány online prostřednictvím internetových stránek časopisu.

Otevřený přístup

Cílem časopisu je podporovat špičkový výzkum v oblasti etnologie / sociální a kulturní antropologie a umožnovat svobodnou výměnu vědeckých poznatků. Český lid / The Czech Ethnological Journal poskytuje otevřený přístup k veškerému svému obsahu. Je k dispozici v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Pokyny autorům:
1. Poplatky – za zpracování ani zaslání článků autoři žádné poplatky nehradí.
2. Autorská práva – vlastníkem autorských práv je autor.
3. Licence – Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International (CC BY SA).
4. Vlastní archivace – autor si může archivovat verzi před tiskem, po tisku i verzi vydavatele (PDF), musí však uvádět název periodika, ročník, číslo, strany a odkaz na internetové stránky časopisu.
5. Obsah – kompletní textová náplň čísla je volně k dispozici na internetových stránkách časopisu bezprostředně po vydání.

Indexování, abstrahování a archivace

Český lid / The Czech Ethnological Journal je pravidelně indexován a abstrahován v databázích Scopus, AIO, ERIH, CEJSH, JSTOR, PRO QUEST, GOOGLE SCHOLAR, EBSCOhost, IBR, IBZ, IBSS.

Publikační etika a prohlášení o nekalých praktikách

Obecné pokyny Výboru pro publikační etiku http://publicationethics.org/

Rozhodnutí o publikování prací

Za rozhodnutí o tom, které z článků zaslaných časopisu by se měly publikovat, odpovídá vedoucí redaktor/ka Českého lidu. Dbá při tom na doporučení recenzentů, o svých rozhodnutích informuje redakční radu a konzultuje je s ní; musí se také řídit pravidly časopisu a zákonnými požadavky týkajícími se urážky na cti, porušení autorských práv a plagiátorství.

Fair Play

Všechny rukopisy budou recenzovány na základě svého intelektuálního obsahu, bez ohledu na věk, pohlaví, rasovou či etnickou příslušnost, zemi původu nebo politické smýšlení autorů.

Důvěrnost

U všech rukopisů zaslaných k recenznímu řízení se zachovává přísně důvěrný přístup – vedoucí redaktor/ka ani redakční tým nesmějí jakékoli informace o nich sdělovat nikomu jinému než příslušným autorům, určeným (potenciálním) recenzentům, popřípadě dalším redakčním poradcům.

Proti ghostwritingu

Akademická čest představuje základ dobré vzdělanosti – čtenáři by měli mít jistotu, že jim autoři textů předkládají výsledky své práce právě v souladu se zásadami transparentnosti, poctivosti a cti.

Vědecká etika i nejvyšší redakční standardy tedy vyžadují přísnou čistotu informací o všech osobách a institucích, které přispěly ke vzniku dané publikace (k jejím myšlenkám, obsahu, vytvoření, financování...). Uvedení úplných a nezkreslených údajů tohoto druhu není jen projevem řádné, zavedené akademické praxe, ale je také důkazem náležité společenské odpovědnosti.

Objevují se bohužel postupy, které toto pravidlo porušují. Jako ghostwriting bývá označován případ, kdy určitá osoba podstatnou měrou přispěla k dané publikaci, ale její spoluautorská účast není zveřejněna nebo její role není v publikaci uznána ani v rámci poděkování. A za guest (někdy také honorary) authorship – tedy „čestné autorství“ – se považuje situace, kdy příspěvek autora či spoluautora k publikaci byl minimální nebo žádný, a přesto je takto prezentován.

Redakční rada zavádí proti těmto praktikám následující opatření:

1. Po autorech je požadováno, aby řádně uvedli a rozlišili použité příspěvky jiných autorů (jejich vztah k publikaci a povahu jejich přispění).
2. Po autorech se dále vyžaduje, aby uvedli zdroje financování publikace a příspěvky od akademických výzkumných institucí, sdružení a jiných subjektů.
3. Informace uvedené v bodech 1 a 2 by měly být poskytnuty v průvodním dopisu.
4. Redakční rada zdokumentuje všechny případy porušování zásad vědecké etiky a uvědomí o nich příslušné subjekty a orgány.

Vícenásobné nebo souběžné publikování

Nabídnutý rukopis musí být prací dosud nepublikovanou a nesmí souběžně procházet recenzním řízením jinde. Souběžné zaslání rukopisu více než jednomu časopisu se považuje za neetické publikační chování a je nepřijatelné.

Uvádění zdrojů

Vždy se musí řádně přiznávat práce druhých. Autoři by rozhodně měli citovat publikace, které nějakým způsobem ovlivnily povahu předkládaného textu.

Zásadní chyby v publikovaných pracích

Narazí-li autor na významnou chybu nebo nepřesnost ve své vlastní publikované (k publikaci chystané) práci, je jeho povinností o tom bezodkladně informovat redaktora (nebo vydavatele) časopisu a spolupracovat s ním na stažení či opravě textu.

Autorská práva

V průběhu zasílání práce se po autorech vyžaduje souhlas s podmínkami Creative Commons Attribution 4.0 International Copyright Notice, která se na práci vztahuje, jestliže je následně její text v tomto časopisu zveřejněn.

Recenzenti

Rychlost

Pokud recenzent dospěje k názoru, že pro recenzování předloženého rukopisu není dostatečně kvalifikován nebo že nebude schopen recenzi provést v požadované lhůtě, měl by o tom uvědomit redaktora a z recenzního řízení odstoupit.

Důvěrnost

S veškerými rukopisy přijatými k recenzování se musí zacházet jako s důvěrnými dokumenty. Nesmí být zpřístupněny jiným osobám, než je povoleno redaktory, ani se o nich s nikým jiným nesmí diskutovat.

Objektivita

Recenze jsou objektivní záležitostí, zabývat se osobní kritikou autora je nevhodné. Recenzenti své názory vyjadřují jasně a s podpůrnými argumenty.

Uvádění zdrojů

Recenzenti by měli být schopni určit ty zdroje publikované práce, které autoři necitovali. Proto tedy případné tvrzení, že ten či onen postřeh, odvození nebo argument již byly publikovány dříve, by mělo být doplněno příslušnou citací. Od recenzentů se přirozeně očekává, že upozorní redaktora na jakoukoli podstatnou podobnost nebo na překrývání posuzovaného rukopisu s jinými publikovanými pracemi, s nimiž jsou osobně obeznámeni.

Zveřejnění a střet zájmů

Informace nebo myšlenky nabyté při recenzním řízení zůstávají důvěrné a nesmí jich být využito k osobnímu prospěchu. Recenzenti by neměli posuzovat rukopisy v případech, kdy by mohlo dojít ke střetu zájmů – z důvodů konkurence, spolupráce nebo jiných vztahů či spojení s kterýmkoli z autorů, společností nebo institucí spjatých s danou prací.