Číslo 3, Roč. 106 (2019)

Studie

Masová turistika v procesu společenských změn. Oděsa jako „kolébka“ ruského turismu
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2019.3.01
Abstract
Oděsa, jakožto přístavní město, byla prakticky od svého založení v roce 1794 otevřena mnohým zahraničním vlivům. Ty se projevovaly nejenom v oblasti ekonomické, ale také ve sféře každodenní kultury. Charakter oděského urbánního prostředí se tak v mnohém odlišoval od jiných tehdejších měst ruské říše a životní styl zdejších obyvatel nabýval v celoruském srovnání osobitých forem. Projevem těchto specifik byla skutečnost, že Oděsa se stala jedním z prvních míst carského Ruska, v němž se začal rozvíjet moderní turismus a to za srovnatelných podmínek jako v západní a střední Evropě. Byl zde nejen založen jeden z prvních turistických klubů v Rusku, Oděsa se také stala patrně první destinací carského Ruska, která byla navštívena organizovanou skupinou zahraničních turistů. Další aspekt přitažlivosti tohoto města spočíval ve skutečnosti, že se nachází na mořském pobřeží v klimaticky relativně příznivé oblasti. Jiný důvod podmiňující turistickou atraktivitu sledované lokality spočívá ve skutečnosti, že zde existuje tradice lázeňství a Oděsu je možné, minimálně z historického hlediska, označit i za město lázeňské. V předloženém textu je argumentováno, že všechny tyto lokální danosti měly vliv na skutečnost, že se Oděsa stala jakousi „kolébkou“ masového turismu v oblasti ruské a později sovětské říše.
Starving Srebrenica and the Recipes for Survival in the Bosnian War (1992–1995)
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2019.3.02
Abstract
This article discusses the topic of food scarcity, hunger, and survival strategies in the context of the 1992–1995 Bosnian War. I open up the question of the role of food in the armed conflict using prevailingly the example of Srebrenica (and partially Sarajevo) in Bosnia and Herzegovina, where I have undertaken long-term ethnographic fieldwork between 2013–2018. I argue that the people concentrated in the UN ‘Safe Area’ of Srebrenica were intentionally subjected to mass starvation prior to the genocide. One of the most commonly adopted strategies against the food insecurity was food self-provisioning. In particular, I focus on the everyday strategies that emerged during the armed conflict with a focus on humanitarian aid and the consumption of wild and semi-wild plants. I am trying to show that the bio-cultural knowledge of food and food self-sufficiency play an important role in increasing the individual survival chance in times of overall material scarcity and starvation.
Premisy rozhodování v sociální paměti JZD Slušovice
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2019.3.03
Abstract
Rozvoj JZD Slušovice, jednoho z nejvýkonnějších družstev v socialistickém hospodářství, byl spojováno s vysokou výkonností zaměstnanců. V článku, v perspektivě teorie sociálních systémů je družstvo nahlíženo jako sociální sebe-organizující systém, který se diferencoval skrze rozhodování pracovníků od prostředí, představující socialistické hospodářství. Premisy rozhodování tak diferencoval pracovníky jako členy družstva od ne-členů, tedy prostředí. Cílem je generalizovat premisy rozhodování v přístupech k práci a tímto způsobem odhalit diferenciaci kolektivní paměti členů od nečlenů. Vychází se z předpokladu, že premisy jsou kontinuální jako struktury sociální paměti. Analytickým prostředkem byla strukturální narativní analýza, zaměřující se na evaluaci každodenních zkušeností z práce. Výsledkem jsou dvě premisy, “uplatnit se podle schopností” a “zásadní bylo splnit výkon”, které byly generalizovány z rozhodovacích situací, nazvaných proměnných premis.
Strategie šíření kultu sv. Františka Xaverského v prostoru regionu vymezeného působením jezuitské koleje v Telči
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2019.3.04
Abstract
Na základě detailní excerpce rukopisných a tištěných pramenů mapujeme strategie šíření kultu a uctívání jezuitského patrona sv. Františka Xaverského v projevech lokální zbožnosti. Na příkladu domu třetí probace v Telči sledujeme podoby úcty, jak byl kult sv. Františka Xaverského akcentován uvnitř řádové komunity (xaveriánské festivity - např. obřady spjaté s jeho svátkem, výročím kanonizace, divadelní hry), tak i propagován vně tohoto řádového společenství (např. vznik poutního místa v Knínicích u Telče, křížová cesta, speciální pobožnosti, poutě, udělování odpustků). Pomocí zázračných vzhlédnutí zaznamenávaných v jezuitských výročních zprávách a v historii jezuitské provincie předkládáme reflexi sv. Františka Xaverského jako svatého lékaře a ochránce nejen v čase morové epidemie.
Venkovští mistři a založení nového cechu krejčích a ševců ve Šlapanicích roku 1834
DOI: http://dx.doi.org/10.21104/CL.2019.3.05
Abstract
Studie se na příkladu založení cechu krejčích a ševců ve Šlapanicích roku 1834 zabývá situací venkovských mistrů na Moravě. Autor zde rozebírá způsoby, jakým byli venkovští mistři závislí na domovském cechu, problémy, které s touto závislostí souvisely, a důvody k založení nového cechu. Tato studie také ukazuje, s čím vším byl spojen cechovní život na Moravě během 19. století.

Zprávy

Jiří Traxler (1946–2019)
40. ročník American Indian Workshopu (AIW) – Obživa, udržitelnost, suverenita
Abstract
Zpráva z 40. ročníku konference AIW.
Hľadanie indiánskej Ameriky - třetí ročník česko-slovenské amerikanistické konference
Abstract
zpráva o 3. ročníku konference

Literatura

Zuzana Sekeráková Búriková: Panie k deťom a na upratovanie.