Date of publishing:
15.12.2025
DOI: https://doi.org/10.21104/CL.2025.4.03
The Český lid provides open access to all of its content under licenseCreative Commons Attribution NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International.
Abstract:
The activities of cimbalom music bands, which have significantly evolved in functions and numbers, have given rise to a wide variety of musical occasions—from the commonplace to the highly specific—in which these ensembles are actively involved. This article is based on research into cimbalom music bands in Slovácko region and attempts to identify and characterize the various types of musical occasions in which they perform. Furthermore, it situates them in the broader sociocultural and regional context. Therefore, it examines the diverse functional purposes of the specific occasions, primarily in terms of organization and commercial connotation. The combination of these criteria yields four specific types, which are elaborated and characterized in detail, while also acknowledging the numerous exceptions that exist between these types. The typology draws on Thomas Turino’s theory in distinguishing between the presentational and participatory character of the musical occasions.
Keywords
cimbalom music band; Slovácko region; musical occasion; presentation; participation; ethnocultural tradition
Article Text
References
Čevela, Jiří. 2020. Současné tendence cimbálových muzik na Uherskohradišťsku. Národopisná revue 30, 4: 297–305.
Drápala, Daniel – Pavlicová, Martina. 2014. Etnografická rajonizace: úvahy nad jejím historickým vývojem a smyslem současné existence. Národopisná revue 24, 3: 171–188.
Fukač, Jiří. 1970. Hudba a člověk v prostoru (K základním otázkám hudební regionalistiky). Opus musicum 2, 5–6: 129–135.
Fukač, Jiří. 2014. Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita.
Heřmanovský, Martin – Novotná, Hedvika. 2011. Hudební subkultury. In: Janeček, Petr (ed.): Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum: 89–110.
Holý, Dušan. 1967. Na okraj etnografické hranice na Moravě. Národopisný věstník československý 2(35): 21–42.
Holý, Dušan. 1992. Horňácké slavnosti 1992. Velká nad Veličkou 17.–19. července. K stému výročí prvního veřejného vystoupení horňáckých muzikantů, zpěváků a tanečníků. Velká nad Veličkou: Obecní úřad ve Velké nad Veličkou.
Husserl, Edmund. 1913. Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie. Erstes Buch: Allgemeine Einführung in die reine Phänomenologie. Halle: Max Niemeyer Verlag.
Jančář, Josef. 1991. Od Moravského Slovenska k dnešnímu Slovácku. Národopisná revue 1, 1: 27–30.
Jančář, Josef – Pavlicová, Martina. 1990. Lidová hudba a tanec na jevišti (Čtyřicet let Hradišťanu). Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici.
Jeřábek, Richard. 1990. České, moravské a slezské národopisné oblasti. Opus musicum 22, 2: 58–62.
Jeřábek, Richard. 1997. Etnografická diferenciace. In: Fukač, Jiří – Vysloužil, Jiří (eds.): Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon: 193–201.
Jeřábek, Richard. 2004. Morava a Slezsko – etnický a etnografický obraz. In: Woitsch, Jiří – Bahenský, František (eds.): Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska. IV, Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500–1900): národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny. Praha: Etnologický ústav AV ČR: 38–76.
Kratochvíl, Matěj. 2017. Druhé životy lidové hudby. Folklorní hnutí jako pojítko mezi tradicí a individuální tvořivostí. Hudební věda 54, 4: 455–466.
Kraus, Jiří. 2005. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
Kurfürst, Pavel. 2002. Hudební nástroje. Praha: Togga.
Lévi-Strauss, Claude. 1969. The Elementary Structures of Kinship. Boston: Beacon Press.
Loepthien, Tim – Leipold, Bernhard. 2022. Flow in music performance and music-listening. Differences in intensity, predictors, and the relationship between flow and subjective well-being. Psychology of Music 50, 1: 111–126. doi.org/10.1177/03057356209820
Lukáčová, Alžbeta. 2010. Samko Dudík a jeho kapela. Fenomén výraznej osobnosti tradičnej hudobnej kultúry. Bratislava: Ústav hudobnej vedy SAV.
Merriam, Alan P. 1964. The Anthropology of Music. Evanston: Northwestern University Press.
Nahachewsky, Andriy. 1995. Participatory and Presentational Dance as Ethnochoreological Categories. Dance Research Journal 27, 1: 1–15. doi.org/10.2307/1478426
Niederle, Lubor. 1893. Lidový koncert v Brně. Český lid 2, 3: 431–434.
Noyes, Dorothy. 2016. Humble Theory. Folklore’s Grasp on Social Life. Bloomington: Indiana University Press.
Outhwaite, William. 2006. Interpretativismus a interakcionismus. In: Harrington, Austin (ed.): Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál: 161–188.
Pavlicová, Martina. 2021. Vystupování souborů. In: Stavělová, Daniela a kol.: Tíha a beztíže folkloru. Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích. Praha: Academia: 416–423.
Pavlicová, Martina – Uhlíková, Lucie. 2008. Folklor, folklorismus a etnokulturní tradice. Příspěvek k terminologické diskusi. In: Blahůšek, Jan – Jančář, Josef (eds.): Etnologie – současnost a terminologické otazníky. Strážnice: Národní ústav lidové kultury: 50–56.
Pavlicová, Martina – Uhlíková, Lucie. 2021. „Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí. In: Přibylová, Irena – Uhlíková, Lucie (eds.): Od folkloru k world music. Hudba a kapitál. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko: 9–29.
Procházková, Jarmila. 2006. Janáčkovy záznamy hudebního a tanečního folkloru. I, Komentáře. Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR.
Rice, Timothy. 2020. Etnomuzikologie. Velmi krátký úvod. Překlad Vít Zdrálek. Praha: Univerzita Karlova.
Severin, Jiří. 2007. Hráli jsme jak andělé. Proměny lidové hudby v našem kraji. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a ZUŠ Morava Zlín.
Shelemay, Kay Kaufman. 2011. Musical Communities: Rethinking the Collective in Music. Journal of the American Musicological Society 64, 2: 349–390. doi.org/10.1525/jams.2011.64.2.349
Schütz, Alfred – Luckmann, Thomas (ed). 1973. The Structures of the Life-World. Evanston: Northwestern University Press.
Slováček, Jan. 1985. Využití folklórních muzik ve společenské zábavě. In: Kunz, Ludvík (ed.): Hudba v zájmově umělecké činnosti Jihomoravského kraje 1984. Sborník materiálů vydaný na závěr Roku české hudby. Brno: Krajské kulturní středisko: 23–30.
Small, Christopher. 1998. Musicking. The Meanings of Performing and Listening. Middletown: Wesleyan University Press.
Small, Christopher. 1999. Musicking – the meanings of performing and listening. A lecture. Music Education Research 1, 1: 9–22. doi.org/10.1080/1461380990010102
Steinmetz, Karel. 2018. Ke konstituování hudební regionalistiky jako legitimní dílčí muzikologické disciplíny. Musicologica Brunensia 53, 1: 105–110.
Toncrová, Marta. 2003. K objektu studia české hudební folkloristiky. In: Přibylová, Irena – Uhlíková, Lucie (eds.): Od folkloru k world music. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko: 30–39.
Trojan, Jan. 1997. Hudba k tabuli. In: Fukač, Jiří – Vysloužil, Jiří (eds.): Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon: 286–287.
Turino, Thomas. 2008. Music as Social Life. The Politics of Participation. Chicago: University of Chicago Press.
Uhlíková, Lucie. 2021. Cenzura. In: Stavělová, Daniela a kol.: Tíha a beztíže folkloru. Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích. Praha: Academia: 537–544.
Úlehla, Vladimír. 1949. Živá píseň. Praha: Fr. Borový.
van Manen, Max. 2023. Phenomenology of Practice. Meaning-Giving Methods in Phenomenological Research and Writing. New York: Routledge. doi.org/10.4324/9781003228073
Weber, Max. 1904. Die „Objektivität“" sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis. Archiv für Sozialwissenschaft und Sozialpolitik 19, 1: 22–87.
Zolberg, Vera. 1990. Constructing a Sociology of the Arts. Cambridge: Cambridge University Press. doi.org/10.1017/CBO9780511557712