Datum zveřejnění:

25.3.2021

DOI:

https://doi.org/10.21104/CL.2021.1.03

Abstrakt:

This study follows on from previous research on the “ancien time régime” (to around 1800) by R. Koselleck and A. Assmann. It examines representations of eternity in exempla, legends and other texts. The basic motif of these texts is the break with the time, i.e. the situation where the mortal man enters a different time regime (such as paradise) and spents there a seemingly a short time, while, in fact, hundreds of years have passed. The study describes the basic types of these tales (song of the bird, wedding, vision, etc.) and analyses their common motifs.

Klíčová slova

time, eternity, literature, exemplum

Text článku

Reference

Aristotelés. 1996. Fyzika. Přeložil Antonín Kříž. Praha: Petr Rezek.
Augustin. 1926. Svatého otce a učitele církve Aurelia Augustina Vyznání. Přeložil Mikuláš Levý. Praha: Ladislav Kuncíř.
Bridel, Fridrich. 1994. Básnické dílo. Ed. Milan Kopecký. Praha: Torst – Societas.
Engelbrechtová, Jana – Moravová, Magdalena – Nodl, Martin et al. (eds.). 2011. Ráj, peklo a očistec ve středověkých viděních. Praha: Argo.
Jaluška, Matouš (přel. a ed.). 2019. Sto písní o Marii. Toledský kodex Cantigas de Santa Maria krále Alfonse X. Učeného. Praha: Univerzita Karlova – Filozofická fakulta.
Malobický, Jan. 1681. Dům věčnosti. Praha: Jezuitská tiskárna (Knihopis č. K05159).
Manni, Giovanni Battista. 1676. Věnec věčnosti. Přeložil: Jakub F. A. Vrba. Praha: D. Michálek (Knihopis č. K05174).
Marek, Jan Jindřich. 1823. Básně. Praha: Josefa Fetterlová.
Píseň historická o jedné bohabojné dceři v Uhřích, městě Vardajnu zrozené. 1735. Opava: [Jan Václav Schindler ml.?] (MZK, sign. VK-0000.643, přív. 6).
Píseň o jednom mládenci, na jehožto svatbě anjel Rafael byl. 1666. Olomouc: Vít Jindřich Ettel (MZK, sign. VK-0000.543, přív. 10).
Šteyer, Matěj Václav (ed.). 1683. Kancionál český. Praha: J. Černoch (Knihopis č. K15935).

Literatura
Assmann, Aleida. 2013. Ist die Zeit aus den Fugen? Aufstieg und Fall des Zeitregimes der Moderne. München: Hanser.
Dvořák, Karel. 1978. Soupis staročeských exempel. Praha: Univerzita Karlova.
Eliade, Mircea. 1994. Posvátné a profánní. Přeložil Filip Karfík. Praha: Česká křesťanská akademie.
Gurevič, Aron. 1996. Nebe, peklo, svět. Cesty k lidové kultuře středověku. Přeložil: Jaroslav Kolár. Jinočany: H & H.
Hammerich, Louis Leonor. 1943. Mönch Felix. In: Stammler, Wolfgang – Langosch, Karl (eds.): Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon. Band III. Berlin: Walter de Gruyter, 425–427.
Holzapfel, Otto. 2006. Liedverzeichnis. Hildesheim: Olms.
Horák, Jiří. 1910. Píseň o dceři uherského kommandanta. Národopisný věstník českoslovanský 5: 50–53.
Koch, John. 1883. Die Siebenschläferlegende. Dresden: C. Reissner.
Koselleck, Reinhart. 1989. Vergangene Zukunft: zur Semantik geschichtlicher Zeiten. Berlin: Suhrkamp.
Petschel, Günter. 1987. Freunde in Leben und Tod. In: Ranke, Kurt (ed.): Enzyklopädie des Märchens. Band 5 Fortuna – Gott ist auferstanden. Berlin: De Gruyter, 282–287.
Reissenberger, Karl. 1901. Zu dem Volksliede von der Tochter des Kommandanten zu Grosswardein. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde 11: 298 – 304.
Ricoeur, Paul. 2000. Čas a vyprávění. I. Zápletka a historické vyprávění. Přeložili Miroslav Petříček jr. – Věra Dvořáková. Praha: OIKOYMENH.
Schwarzer, Joseph. 1882. Visionslegende. Zeitschrift für deutsche Philologie 14: 338–351.
Thompson, Stith. 1955–1958. Motif-Index of Folk-Literature. Indiana: Bloomington.Tille, Václav. 1918. Polívkovy studie ze srovnávací literatury. In: Horák, Jiří (ed.): Sborník prací věnovaných prof. Dr. J. Polívkovi k šedesátým narozeninám Společností Národopisného musea českoslovanského v Praze. Praha: Společnost Národopisného musea českoslovanského, 1–216.
Uther, Hans-Jörg. 2004. The types of international folktales. Helsinki: Suomalainen Tiedeakademia.
Vašica, Josef. 1995. České literární baroko: příspěvky k jeho studiu. Brno: Atlantis.
Vašica, Josef. 1939. Několik poznámek k baroknímu písemnictví. Řád 5: 281–289.
Voit, Petr. 1988. Kronika o mladém vejvodovi od Šimona Lomnického z Budče. Cesta od středověké legendy o zázracích k novodobé knížce lidového čtení, jarmareční písni a pohádce. Listy filologické 111: 110–119.