Datum zveřejnění:
25.6.2018
DOI: https://doi.org/10.21104/CL.2018.2.02
Český lid poskytuje otevřený přístup k veškerému svému obsahu v rámci licenceCreative Commons Attribution NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International.
Abstrakt:
The study is focuses on the phenomenon of so-called home tourism of German-speaking people who have been forcibly displaced in 1945 from Czechoslovakia and now they live in different places of the Federal Republic of Germany. The first illegal border crossings occurred immediately after forced displacement. The first legal travel to Czechoslovakia can be seen from the second half of the 1950s as a response to releasing the Czechoslovak tourism policy, the issuing of visas to foreigners and improving the economic situation of displaced persons. This text focuses on the narrative reflection of these specific kind of trips, ie the stay in the "old home" by the actors of this type of tourism. Through biographical narrative interviews, the author looks for the importance attributed to these 'places of return' which have undergone a significant social and cultural transformation during the absence of displaced persons.
Klíčová slova
Forced displacement;German-speaking population;Czechoslovakia;tourism;home;qualitative research
Text článku
Reference
Alheit, Peter – Dausin, Bettina. 1990. Biographie. Eine problemgeschichtliche Skizze. Bremen.
Bastian, Andrea. 1995. Der Heimat-Begriff. Eine begriffsgeschichtliche Untersuchung
in verschiedenen Funktionsbereichen der deutschen Sprache. Tübingen.
Bausinger, Hermann. 2001. Heimat und Globalisierung. In:
Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 104: 121–135.
Bretschneider, Uta. 2018. Reisen als erinnerungskulturelle Praxis. Der
„Heimwehtourismus“ der deutschen Flüchtlinge und Vertriebenen.
In: Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 69: 185–198.
Burachovič, Stanislav. 2002. Gedanken zum sudetendeutschen Heimwehtourismus
aus tschechischer Sicht. In: Fendl, Elisabeth (ed.): Zur Ikonographie des
Heimwehs. Erinnerungskultur von Heimatvertriebenen. Freiburg: 223–244.
Donig, Natalia – Scholl-Schneider, Sarah. 2009. Einleitung. In: Donig, Natalia – Flegel, Silke
– Scholl-Schneider, Sarah (eds.): Heimat als Erfahrung und Entwurf. Münster: 13–31.
Eisch, Katharina. 2002. „Doch die Erinnerung, die bleibt mir stets gewiß“.
Bilder und Inszenierungen der verschlossenen Böhmerwald-Heimat. In:
Fendl, Elisabeth (ed.): Zur Ikonographie des Heimwehs. Freiburg: 29–54.
Fendl, Elisabeth. 1998. Reisen in die verlorene Vergangenheit. Überlegungen zum
„Heimwehtourismus“. In: Jahrbuch für deutsche und osteuropäische Volkskunde 41: 85–100.
Fendl, Elisabeth. 2007. Zwischen „daheim“ und „zuhause“. Zum Heimatbegriff
von Flüchtlingen und Vertriebenen. In: Haus der Heimat des Landes Baden
Württemberg (ed.): Heimat – Annäherungsversuche. Stuttgart: 21–30.
Gebhard, Gunther – Geisler, Oliver – Schröter, Steffen (eds.). 2007. Heimat.
Konturen und Konjunkturen eines umstrittenen Konzepts. Bielefend.
„Domov“ jako místo dočasného návratu. První cesty německých vysídlenců doČeskoslovenska 175
Grygar, Jakub. 2003. Strážci paměti. Autobiografické vyprávění a normativní
aspekty kultury ve Stonavě na Těšínsku. Český lid 90: 135–159.
Hájek, Martin. 2014. Čtenář a stroj. Vybrané metody sociálně vědní analýzy textů. Praha.
Halbwachs, Maurice. 2009. Kolektivní paměť. Praha.
Hamar, Eleonóra. 2008. Vyprávěná židovství. O narativní konstrukci
druhogeneračních židovských identit. Praha.
Karlíček, Petr. 2015. Život na pomezí dvou „bratrských socialistických států“.
Česko-saská hranice po druhé světové válce (1945–1966). In: Vaněk, Pavel
(ed.): Ochrana státní hranice v sedmdesátých letech 20. století. Brno: 88–108.
Kasten, Tilman. 2017. Heimatzeitschriften im Kontext der „Vertriebenenpresse“.
In: Kasten, Tilman – Fendl, Elisabeth (eds.): Heimatzeitschriften.
Funktionen, Netzwerke, Quellenwert. Münster: 9–38.
Köstlin, Konrad. 1996. „Heimat“ als Identitätsfabrik. Österreichische
Zeitschrift für Volkskunde 99: 321–338.
Krauss, Marita. 2015. Hranice, migrace, domov. In: Fassl, Peter – Krauss, Marita –
Scholl-Schneider, Sarah (eds.): Odchody a návraty. Vzpomínková kultura a životní
příběhy sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. Praha: 10–31.
Kreisslová, Sandra. 2014. Obraz „staré domoviny“ na stránkách krajanského
tisku vysídlených Němců z českých zemí na příkladu nejstarších ročníků
Komotauer Zeitung (1947–1959). Ústecký sborník historický: 143–164.
Kreisslová, Sandra. 2018. Jáchymov a jeho okolí po roce 1945 optikou
domovských novin Meiʼ Erzgebirgʼ (1954–1959). In: Pinerová,
Klára (ed.): Jáchymov ve 20. století. Praha: (v tisku).
Kreisslová, Sandra – Nosková, Jana. 2017. Das Bild der Tschechoslowakei in
den Heimatzeitschriften der vertriebenen Deutschen aus den böhmischen
Ländern in den 1950er-Jahren. In: Kasten, Tilman – Fendl, Elisabeth (eds.):
Heimatzeitschriften. Funktionen, Netzwerke, Quellenwert. Münster: 199–235.
Kusá, Zuzana. 1995. Problém pravdivosti informácií v životopisných
rozprávaniach. Genealogicko-heraldický hlas 5: 17–20.
Lehmann, Albrecht. 1983. Erzählstruktur und Lebenslauf. Autobiographische
Untersuchungen. Frankfurt/Main – New York.
Lehmann, Albrecht. 1993. Im Fremden ungewollt zuhaus. Flüchtlinge
und Vertriebene in Westdeutschland 1945–1990. München.
Lehmann, Albrecht. 2007. Reden über Erfahrung. Kulturwissenschaftliche.
Bewusstseinsanalyse des Erzählens. Berlin.
Lozoviuk, Petr. 2012. Grenzland als Lebenswelt. Leipzig.
Mannheim, Karl. 2007. Problém generací. Sociální studia: 11–44.
Mlynář, Jakub. 2014. Pamět a narativita. In: Maslowski, Nicolas – Šubrt, Jiří
a kol. Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám. Praha: 213–235.
Mücke, Pavel. 2017. Šťastnou cestu...?! Proměny politik cestování a cestovního
ruchu v Československu za časů studené války (1945–1989). Pelhřimov.
Pažout, Jaroslav (ed.). 2015. Každodenní život v Československu 1945/48–1989. Praha – Liberec.
Petráň, Josef. 2012. Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic. Praha.
Picard, Jacques. 2014. Biografie und biografische Methoden. In:
Methoden der Kulturanthropologie. Bern: 177–194.
Rosenthal, Gabriele. 1995. Erlebte und erzählte Lebensgeschichte. Gestalt
und Struktur biographischer Selbstbeschreibungen. Frankfurt a. M.
Rychlík, Jan. 2007. Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu.
Pasová, vízová a vystěhovalecká politika 1848–1989. Praha.
176 Český lid 105 2 2018
Sauermann, Dietmar. 2002. Erinnern und Zeichensetzen. Zur
Erinnerungskultur von Vertriebenenfamilien. In: Fendl, Elisabeth
(ed.): Zur Ikonographie des Heimwehs. Freiburg: 79–100.
Sedlák, Petr. 2013. Každodennost jako předmět a koncept
dějepisného poznání. Soudobé dějiny 20: 120–157.
Scholl-Schneider, Sarah. 2014. Schwellen überschreiten. Heimatreisen
als kulturelle Veränderungsrituale. In: Rolshoven, Johanna – Spode,
Hasso – Sporrer, Dunja – Stadlbauer, Johanna (eds.): Mobilitäten!
Voyage. Jahrbuch für Reise- und Tourismusforschung 10: 156–170.
Scholl-Schneider, Sarah. 2015: Více než otázky a odpovědi. Mezikulturní orální
historie v teorii a praxi. In: Fassl, Peter – Krauss, Marita – Scholl-Schneider,
Sarah (eds.): Odchody a návraty. Vzpomínková kultura a životní příběhy
sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. Praha: 63–90.
Scholl-Schneider, Sarah. 2017. „Besucht die alte Heimat, ein schönes Land und
liebe Menschen erwarten Euch!“ Zum Potenzial von Heimatperiodika als Quelle
zur Erforschung von Heimatreisen. In: Kasten, Tilman – Fendl, Elisabeth (eds.):
Heimatzeitschriften. Funktionen, Netzwerke, Quellenwert. Münster: 237–255.
Schütz, Alfred. 1945. „The Homecomer.“ American Journal of Sociology 50: 369–376.
Schütze, Fritz. 1983. Biographieforschung und narratives Interview. Neue Praxis 13: 283–293.
Szaló, Csaba. 2006. Domov a jiná místa/ne-místa. Formování
kulturních identit. Sociální studia: 145–160.
Szaló, Csaba. 2017. Paměť míst. Kulturní sociologie vzpomínání. Praha.
Vaněk, Miroslav – Krátká, Lenka (eds.). 2014. Příběhy (ne)obyčejných profesí. Praha.
Weger, Tobias. 2008. „Volkstumskampf“ ohne Ende? Sudetendeutsche
Organisationen 1945–1955. Frankfurt a. M.
Welzer, Harald. 2002. Das kommunikative Gedächtnis. Eine Theorie der Erinnerung. München.
Žmegač, Jasna Čapo – Voß, Christian – Roth, Klaus (eds.). 2010. Co-Ethnic Migrations
Compared. Central and Eastern European Contexts. München – Berlin.