Datum zveřejnění:

25.4.2015

Abstrakt:

Předložený článek se pokouší rekonstruovat způsoby vnímání přítomné v bulharských kulturních textech, které konceptualizují Bulharsko jako hranici civilizace. Autorka představuje historickou a kulturní situaci, která vedla během 19. a 20. století k cílené idealizaci obrazu bulharské kultury jako nedotčené osmanskými
vlivy. Dále článek ukazuje, jak bulharští umělci a myslitelé konceptualizovali své pohledy a pocity, které nebyly v souladu s tímto pojetím národní myšlenky. Yamurluk, plstěná čapka „synů Hagar“, a „sultánský“ sametový plášť jsou metonyma odrážející způsob adaptace na osmanskou kulturu na bázi mimetismu.
Sémantika prvního z nich naznačuje stigmatizaci asimilace, druhé akceptovanou (byť zpočátku nevítanou) prosperitu Pax Osmana. Článek také uvažuje nad současnými strategiemi bulharských badatelů, kteří se pokoušejí pozvednout status lidových přežitků v oblasti fi lozofi e každodenního života a zdůraznit kulturní
diverzitu, v jejich očích dědictví pěti století osmanské nadvlády.

Klíčová slova

Bulgarian culture; borderlands between civilization; cultural affi nity and adaptation

Text článku