Datum zveřejnění:

25.6.2021

DOI:

https://doi.org/10.21104/CL.2021.2.04

Abstrakt:

Text se zabývá dějinami Národopisného oddělení v letech 1938 – 1948, tedy především v letech II. světové války a tzv. třetí republiky. Výrazně se posunula ideologická rovina existence NM, od idejí čechoslovakismu přešla instituce k obhajobě českého národa a bylo také třeba se vyrovnat s pronikající ideologií nacistickou a jejími konkrétními projevy (germanizace, arizace). V praktické rovině se oddělení potýkalo především s nedostatkem místa a postupně také s tenčícím se personálním zabezpečením či jeho nestabilitou. Pozornost je směřována také na osudy klíčové osobnosti muzejní etnografie, Drahomíry Stránské. V rovině konceptuální se oddělení příliš neposouvalo a zůstávalo na pozicích popisného či srovnávacího národopisu s důrazem na ostatní slovanské národy, případně na domácí prostředí.

Klíčová slova

Národní muzeum;Drahomíra Stránská;Dějiny etnografie

Text článku

Reference

Archiv NM, fond Národní muzeum (1818–1960)
Archiv NM, fond RNM-HM4 – Národopisné oddělení (1826–2000)
Archiv NM, fond RNM – Osobní oddělení, Osobní spisy
Archiv NM, fond Stránská Drahomíra (1899–1964)

Altman, Karel. 2016. Antonín Václavík – kolaborant? K rozvoji českého národopisu v době tzv. protektorátu a jeho poválečným důsledkům. Národopisný věstník XXXIII 33 (75), 2: 120–132.
Běličová, Milena. 2012. Z dějin expozic a výstav Národního muzea 1891–1949. Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce 50: 9–15.
Bausinger, Hermann. 1965. Volksideologie und Volksforschung. Zur nationalsozialistischen Volkskunde. Zeitschrift für Volkskunde 61: 177–204.
Dubová, Stanislava. 2010. Jan Květ (1896–1965): Mezi uměním a historií. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta.
Ducháček, Milan. 2016. Deset tezí k (dis)kontinuitě československé etnografie před rokem 1945. In: Woitsch, Jiří – Jůnová Macková, Adéla a kol. (ed.): Etnologie v zúženém prostoru. Praha: Etnologický ústav AV ČR: 37–67.
Glosy k některým tezím v textu Blanky Soukupové K problematice využívání a funkcí obrazu venkova, lidu a lidové kultury a národopisu během II. světové války. 2016. Národopisný věstník 33 (75), 1: 98–102.
Jacobeit, Wolfgang – Lixfeld, Hannjost – Bockhorn, Olaf. 1994. Völkische Wissenschaft. Gestalten und Tendenzen der Volkskunde in Deutschland und Österreich in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. Wien – Köln – Weimar: Böhlau.
Langhammerová, Jiřina. 2015. Příběh Musaionu. Expozice českého národopisu na půdě Národního muzea v průběhu času. Sborník Národního muzea – řada A 69, 3–4: 5–14.
Mevaldová, Helena – Tauberová, Monika. 2011. Drahomíra Stránská. Osobnost evropské etnografie. Praha: Národní muzeum.
Mevaldová, Helena. 2015. Záměr vytvoření Muzea lidové architektury v přírodě v Praze. Sborník Národního muzea – řada A 69, 3–4: 29–44.
Secká, Milena. 2011. Vojta Náprstek. Vlastenec, sběratel, mecenáš. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, Karel. 2001. Obraz vlasti. Příběh Národního muzea. Praha: Paseka.
Soukupová, Blanka. 2016. K problematice využívání a funkcí obrazu venkova, lidu, lidové kultury a národopisu během II. světové války. Národopisný věstník 33 (75), 1: 75–97.
Stránská, Drahomíra. 1949. Národopisné oddělení. In: Gustav Skalský et al. (red.): Národní museum 1818–1948. Praha: Národní muzeum: 119–136.
Švehla, Jaroslav. 1946. Bomby kolem Pantheonu. Národní museum v letech 1938–1945. Praha: Pragotisk.
Woitsch, Jiří. 2012. Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: stav a perspektivy výzkumu. Český lid 99, 1: 67–83.
Woitsch, Jiří. 2016. Etnokartografie ve 20. století: Od národních atlasů k atlasu evropskému a zpět. In: Woitsch, Jiří – Jůnová Macková, Adéla a kol. (eds.): Etnologie v zúženém prostoru. Praha: Etnologický ústav AV ČR: 183–225.
Woitschová, Klára. 2018. „Národopisné oddělení jest chloubou našeho Muzea“. Cesty muzejního národopisu v letech 1918–1938. Český lid 105, 3: 285–324. doi.org/10.21104/CL.2018.3.02
Woitschová, Klára – Jůn, Libor. 2019. Národní muzeum v éře Československa. Praha: Národní muzeum.